Český turismus dříve a nyní

Blog

Český turismus dříve a nyní

Většina Čechů si bude pamatovat, ať už osobně nebo z příběhů svých rodičů, že turismus a způsoby, jakými Češi (Čechoslováci) trávili své prázdniny, byly velmi odlišné v letech před Sametovou revolucí v roce 1989.

V té době bylo cestování do jiných zemí pro většinu lidí zakázáno díky velmi striktním pravidlům komunistického režimu. Bylo ale velmi běžné, že rodiny žijící ve městech měly chatu nebo dům na venkově, kde mohly trávit nejen víkendy, ale i delší prázdniny. Pro mnoho rodin bylo právě toto a návštěva babičky na vesnici jedinou cestou, jak strávit dovolenou mimo svůj domov. Také hodně větších firem vlastnilo tzv. „podnikové chaty“, které zaměstnanci se svými rodinami mohli čas od času využít pro svou dovolenou (a strávit tak zároveň čas se svými kolegy! :-))

Ti, kteří měli příležitost a dostatek peněz, mohli jet jednou za rok k moři, což obvykle znamenalo návštěvu pobřeží jedné z dalších socialistických zemí, jako byly Východní Německo, Sovětský svaz nebo Bulharsko, Rumunsko, Polsko a Jugoslávie. Cestovní kanceláře nabízely i zájezdy na západ, ale aby lidi měli vůbec šanci si tyto zájezdy zakoupit, museli si vystát dlouhou frontu, často i se spacákem přes noc, nebo mít v cestovní kanceláři „dobrého známého“. Ani to však nebylo zárukou úspěchu, jelikož československá koruna nebyla volně směnitelnou měnou, a čechoslováci potřebovali takzvaný „devizový příslib“, což bylo písemné povolení čerpat devizové prostředky zahraničních měn potřebné k výjezdu na západ.

I po revoluci, na počátku 90. let, kdy česká koruna již byla volně směnitelnou, nebylo vždy úplně jednoduché (a někdy i nemožné) koupit místní měnu země, kam člověk mířil na dovolenou, takže bylo běžnou praxí, že se před cestou nakupovaly například americké dolary a ty se teprve následně měnily v dané zemi za místní měnu.

Během těchto ranných let cestovali Češi převážně do Chorvatska, Itálie a Španělska, často prostřednictvím autobusových zájezdů organizovaných jednou z mnoha cestovních kanceláří, které se objevily na počátku 90. let. Tyto zájezdy byly finančně poměrně dostupné a cestující nepotřebovali velký obnos hotovosti s sebou, jelikož vše bylo zorganizováno příslušnou cestovní kanceláří, a většina lidí si s sebou vezlo vlastní jídlo z domova (a bez legrace – někteří to dělají ještě dnes!). Již tehdy se ale lidé dobrodružnější povahy vydali o trochu dále, jako třeba do Řecka, Egypta či Tuniska, kam cestovali letecky.

Během let se samozřejmě situace s výměnou peněz dramaticky změnila, stejně jako všechno ostatní. Částečně se tak stalo proto, že mnoho oblíbených zemí, kam Češi rádi jezdí na dovolenou, přijalo euro (které je nyní jednoznačně nejčastěji směňovanou měnou v českých směnárnách), a také proto, že hranice jsou víceméně otevřeny a turisté přijíždějí z celého světa (a naopak). Díky tomu je mnohem více dostupných měn, se kterými se zde obchoduje.

Není samozřejmě žádným překvapením, že se proměnily cílové země, kam Češi v poslední době rádi jezdí, oproti době komunismu, kdy mohla většina Čechů cestovat jen do socialistikých zemí a jen jeden z dvaceti vycestoval na západ (a to ještě spíš za obchodními účely). Pro srovnání můžeme zmínit například rok 2007, kdy již statistiky ukázaly, že více než 7 milionů Čechů vycestovalo do západních zemí, a jen asi 700,000 cestovalo do zemí bývalého komunistického bloku.

V dnešní době je v republice nesčetně cestovních kanceláří, které prodávají balíčky zájezdů do destinací po celém světě, a to v kamenných kancelářích i na internetu. Tyto zájezdy většinou kupují lidé, kteří preferují pohodlí před dobrodružstvím, nebo lidé starších ročníků, kteří ne vždy mluví cizími jazyky. Většina těchto českých cestovatelů chce být na svou dovolenou připravena a vyměnit si české koruny za požadovanou cizí měnu ještě před odjezdem. Obecně se však dá říci, že mladší generace dává přednost cestování „na vlastní pěst“ před zájezdem s cestovní kanceláří, a to i když cestují do exotičtějších zemí, jako je třeba v poslední době velmi populární jihovýchodní Asie nebo Spojené arabské emiráty. V posledních 10 letech si lidé také zvykli používat k platbám během cestování kreditní karty, ale velká část české populace si stále ráda drží alespoň malé množství hotovosti pro případy potřeby.

Ve směnárnách Interchange si mohou zákazníci koupit velké množství různých měn, z nichž jsou některé i poměrně exotické. Pokud tedy jedete například do Turecka nebo Číny, nepotřebujete si již s sebou brát americké dolary nebo eura, abyste si je mohli následně směnit za místní měnu ve své cílové destinaci.