Kurzy ve směnárnách – jak se nastavují a vypočítávají

Blog

Kurzy ve směnárnách – jak se nastavují a vypočítávají

Abychom pochopili, jak směnárny nastavují a vypočítávají své kurzy, je důležité pochopit, v čem spočívá jejich podnikání.

Většina lidí ví, že směnárna prodává a nakupuje měnu, tedy že jednu měnu od zákazníka koupí, a druhou měnu mu za ni prodá. Málokdo si však uvědomuje, že směnárny s lokalitou v turistických oblastech stráví velkou část dne hlavně nákupem různých druhů zahraničních měn a prodejem českých korun, jelikož většina zákazníků jsou cizinci, kteří přijeli do města se svou vlastní měnou, a potřebují mít k dispozici nějakou místní hotovost. Spíše výjimkou je pak místní zákazník, který si chce vyměnit české koruny za zahraniční bankovky. V takovém případě dokáží pak směnárny nabídnout velmi výhodné kurzy, jelikož mají obvykle k dispozici mnohem vyšší objemy cizích měn než českých korun, které naopak pro uspokojení poptávky ze strany cizinců potřebují – takže stejně jako v jakémkoli jiném podnikání, cena přebytečného produktu bude nižší.

Vzhledem k tomu, že počty transakcí týkající se „nákupu“ cizí měny obecně daleko přesahují „nákup“ českých korun, na konci každého dne musí směnárna prodat zakoupenou cizí měnu své bance, aby tak zajistila dostatek místní měny na další den. Právě kurzy, které používá banka na prodej českých korun směnárně za zahraniční měny, jsou výchozím bodem pro výpočet sazeb, které směnárna použije k obchodování následující den. (Nutno však zdůraznit, že tyto kurzy nejsou totožné s kurzy uváděnými Českou Národní Bankou, i když některé výrazné změny kurzů ČNB mohou mít samozřejmě určitý vliv i na sazby komerčních bank.) K takto vypočítané sazbě směnárna pak zpravidla účtuje navíc provizní poplatek, aby si zajistila z každé transakce určitý výnos.

Některé směnárny preferují nastavit kurzy tak, aby již nemusely účtovat navíc žádnou provizi či transakční poplatek, ale ve svém důsledku to na finální vyplacenou částku zpravidla nemá vliv, jelikož tyto směnárny mají výnos započítaný již přímo do výše kurzu.

Směnárny často čelí kritice za to, že nenabízí nákup a prodej měn za kurzy, které jsou běžně uváděné v novinách nebo na internetu, což lze však vysvětlit logickými důvody, které souvisí s principy fungování maloobchodu.

Za prvé, jak již bylo zmíněno, provozování směnárny je podnikání, takže firma, která ji provozuje, musí mít z každé transakce určitý výnos, aby mohla pokrýt náklady na její provoz – a tyto náklady budou vždy tím vyšší, čím více vychází směnárna vstříc svým zákazníkům, například atraktivní lokalitou a dlouhou otevírací dobou.

Za druhé, i když kurz směnárny bude horší než ten uváděný v médiích jako „tržní“, zpravidla jsou částky, které cizinec na pobočce vymění, spíše malé a tedy i rozdíl ve vyplacené částce v českých korunách je poměrně malý. Směnárny jsou navíc vždy ochotné nabídnout lepší kurzy či nižší poplatky v případě větších transakcí (než je uveřejněný kurzovní lístek) a/nebo i možnost tzv. „buy-back guarantee“, což je záruka zpětného odkupu měny za stejný kurz.

Za třetí, existuje mnoho směnáren (Interchange mezi ně patří), které odměňují své stálé zákazníky, nebo ty, kteří uskutečňují větší transakce, lepšími sazbami a dalšími nabídkami typu VIP karet. Interchange navíc od letošního roku nabízí možnost rezervace měny online na webových stránkách, kde jsou jedny z nejvýhodnějších kurzů na trhu, bez poplatku a ještě k tomu možnost měnu vyzvednout na více než 20 pobočkách po Praze.

Takže, malé shrnutí závěrem – směnárny fungují stejně jako jakýkoli jiný maloobchod. Chtějí poskytovat dobrý produkt za rozumnou cenu, jejich ceny jsou lepší, když jsou nakupované objemy vyšší, a chtějí odměňovat své stálé zákazníky, protože tím si udržují a dále rozvíjí své podnikání. Nicméně, a bohužel, stejně jako jakékoli jiné maloobchodní podnikání, nejsou ani směnárny schopny prodat měnu za stejnou cenu, za jakou ji nakoupily, protože to by také mohly brzy zkrachovat.